Vítejte na stránkách tradičních limonád, moštů, cideru a pálenek z Rychnova nad Kněžnou

Historie

Podorlická sodovkárna s.r.o. sídlí v budově bývalého Trčkova zámku, jehož historie sahá až do 16.století. Zámek od Trčků odkoupila v 19.století Kolowratská vrchnost a přebudovala jej na pivovar. Ten nejprve provozovali sami a později prostřednictvím nájmů. V říjnu 1913 jej pronajala Janu Mikšovi.

image image

Jan Mikš se v roce 1905 vyučil pivovarskému řemeslu ve smíchovském pivovaru, absolvoval Sladovnickou školu v Praze a později studoval na Pivovarské škole v Berlíně. Po studiích pracoval jako podsládek u firmy Pivovary Dreher – Budapešť. V roce 1910 se stal podsládkem pivovaru v Záhřebu. Dva roky vařil pivo také v Jižní Americe, kde pracoval jako podsládek v pivovarech v Santiago de Chile, Buenos Aires, v Montevideu a dalších jihoamerických městech. Práci a výuku měl usnadněnou tím, že mluvil plynně německy a španělsky. V Santiago de Chile se seznámil s hrabětem Kolowratem, který zde byl jako velvyslanec a který jej později doporučil jako správce rychnovského pivovaru, jímž se stal v roce 1913, když před tím ještě krátkou chvíli pomáhal otci v řízení velkostatku v Litomyšli.

Na fotografiích Jan Mikš, zakladatel a jeho vnuk Jan Mikš, současný vlastník.

image

V roce 1918 zakoupil od Kolowratů pivovar a od základů jej zmodernizoval. Pivo s ním později vařil i jeho syn Jan, rovněž vystudovaný sládek. Mikšův pivovar v Rychnově nad Kněžnou patřil mezi nejlepší pivovary středně velkého typu, s ročním výstavem 15000 hl. piva. Pivovar byl velmi moderně vybaven, v té době na špičkové úrovni, ocelovými tanky místo původních dřevěných. Rovněž zde byla nová spilka a moderní varna. Ve sladovně byl vyráběn kvalitní slad. V naší fotogalerii si můžete prohlédnout dobové zařízení pivovaru.

V roce 1948 byl však pivovar znárodněn a v roce 1962 byla výroba piva zrušena a veškeré vybavení bylo z pivovaru odstraněno a objekt byl přebudován na sodovkárnu patřící pod Pivovar Hradec Králové. Distribuce tak byla pouze v dnešním Královehradeckém kraji. Vyrábělo se zde několik druhů limonád, jako například Pomo, Olympus oranž či Olympus citron, u kterých byla záruční doba maximálně dva týdny. V té době se ještě limonády neoznačovaly etiketou, ale rozlišovaly se korunkovým uzávěrem. Mezi výrobky patřila také kofola, citrokola a top topic, na které měl tehdejší vlastník sodovkárny povolení používat ochrannou známku, jejímž vlastníkem byla firma Galena Opava. V sodovkárně se vyráběla také sodová voda „K“. Toto označení vychází z kvalitativních parametrů splňující podmínky pro kojeneckou vodu. I když kvalita naší vody zůstala stejně vysoká, po změně legislativy ji už nemůžeme nazývat vodou kojeneckou, ale pouze sodovou.

image image

Současné receptury naší sodovkárny vycházejí z původních receptur z 60. let minulého století, pouze jsme je mírně upravili v souvislosti se změnou technologie výroby a prodloužením záručních lhůt. Do dnešní doby nepoužíváme umělá sladidla. Z původních padesáti československých sodovkáren jsme tak zůstali jediní, kteří pokračují v této tradici. Navíc jako jedni z mála používáme i originální sodovkové lahve, které si mnozí pamatují z doby před revolucí.

Rodina Mikšova celý objekt znovu získala až v roce 1993 v restituci. V té době v sodovkárně pracovalo třicet tři zaměstnanců. I když byl celý areál ve značně zchátralém stavu, téměř před uzavřením, výrobní linka byla poměrně zánovní, a tak mohla zůstat výroba sodovek nepřerušena. Tuto linku z roku 1986 v naší sodovkárně používáme dodnes. Současný majitel Jan Mikš, vnuk zakladatele, krátce po navrácení založil společnost Podorlická sodovkárna s.r.o. a již po dvou letech rozšířil sortiment o výrobu sirupů, v roce 2001 začal vyrábět mošty, rok na to pálenky a v od roku 2008 se v objektu také opět vaří pivo. Nejnověji jsme náš sortiment rozšířili o výrobu ciderů.

Jsme velice hrdí na to, že se nám po restituci podařilo zachovat provoz sodovkárny a později jej rozšířit také o výrobu dalších nápojů. Odolali jsme tak rozšířenému porevolučnímu trendu, kdy mnoho podnikatelů začalo vyrábět a distribuovat limonády inspirované zahraničními značkami a české, klasické limonády byly téměř neprodejné. Jako jediní v republice nyní v jediném objektu a v rámci jednoho provozu vyrábíme nealko nápoje, provozujeme pěstitelskou moštárnu, pěstitelskou palírnu a lihovar, vyrábíme cider a vaříme kvalitní rychnovské pivo.

Na rozhovor se současným majitelem o rekonstrukci objektu se můžete podívat zde.

Rychnovský patriotismus

Rodina Mikšova byla vždycky úzce spojena s rychnovským regionem a současný vlastník na toto regionální cítění navazuje. Areál objektu tak slouží nejenom k vlastní výrobě, ale i k pořádání různých kulturních akcí ve spolupráci s městem Rychnov nad Kněžnou. V rámci kulturního festivalu Poláčkovo léto, se zde pořádají divadelní představení. Velmi oblíbené jsou také každoroční lidové oslavy Vítání jara a Loučení s létem, na které se pravidelně schází lidé nejen z Rychnova, ale i z okolních obcí. Průměrně se jich účastní více než 1000 návštěvníků.

V současné době pracuje v sodovkárně sedmnáct zaměstnanců. Všichni to jsou srdcaři, jež výrobě našich nápojů zasvětili podstatnou část svého života. Společně jezdíme dvakrát ročně na různé mimopracovní akce. Navšívili jsme například vinný sklípek u Mikulovala, na běžkách putovali po hřebenech Orických hor anebo vylepšovali kondici během cyklistického výletu na Vysočině. Vánoční večírek s živou hudbou a grilováním je již naší každoroční tradicí. Letos se chystáme na přechod Krkonoš.

Objekt sodovkárny je spojen také s jednou významnou osobou českého divadla, a to s Jaroslavem Weigelem, který se v roce 1931 v bývalém pivovaru narodil a strávil zde s rodiči první léta svého života, když jeho otec pracoval jako sladovnický. Jan Weigel je herec, scénograf a kostýmní výtvarník, který se do povědomí široké veřejnosti dostal ve spojitosti s Divadlem Járy Cimrmana.

image